Zavřít dialog
Please Wait
24 - 29 / 4
2018
AFO | Academia Film Olomouc je mezinárodní festival populárně-vědeckého a dokumentárního filmu | Academia film Olomouc
šipka menu
Program
šipka menu
Programové sekce AFO52

Programové sekce AFO52

 

 
 



GAME OVER?
dramaturg Jakub Ráliš


Čeká lidstvo zářná budoucnost jako ve Star Treku? A nebo spíš hlad, záplavy, extrémní počasí, sucho a nedýchatelný vzduch? Dojde ve 21. století k příchodu umělé inteligence a k singularitě nebo ke konci civilizace jak ji známe? To, co se mohlo dříve zdát jako bláznivé zvěstování apokalypsy, se dnes dá pokládat za poměrně realistický odhad vývoje klimatu. Pokud pomineme pseudovědecká a politikou zatížená tvrzení, většina těchto  předpovědí se pohybuje na škále od velmi špatných po naprosto katastrofické a hraničící s naprostým zánikem života na Zemi. Prostým faktem je, že klima na naší planetě se mění a právě teď stojíme před možná nejzásadnější výzvou v našich dějinách. Pokusíme se zjistit, jaký je skutečný stav vědy v současnosti a kde na zmíněné škále pravděpodobně stojíme.

 

Společně s Lucem Jaquetem a českými vědci se podíváme do Antarktidy na aktuální stav klimatu a na práci českých vědců ze stanice Johanna Gregora Mendela. Spolu s norskými výzkumníky zjistíme, jak je to momentálně s táním v oblasti Arktidy, i to, jaký to na naši civilizaci může mít vliv v budoucnosti.


S Leonardem DiCapriem ve filmu Je s námi konec? a režiséry filmu Zítřek, který uvedeme v české premiéře, potom procestujeme celý svět, abychom zjistili, jak změny klimatu zasahují jednotlivé části naší planety a co konkrétního může každý z nás udělat, aby se nepříznivému trendu postavil. Spolu s Miroslavem Bártou a Petrem Horkým prozkoumáme zákonitosti vzniku, vzestupu a pádu civilizací, které jsou pro naši současnost a budoucnost zásadnější než kdy dřív.


Naším hlavním problémem s velkou pravděpodobností nebudou zatopená pobřežní města, ale mizení diverzity rostlin a nedostatečná úroda pro stále se rozrůstající lidskou populaci. Ve spolupráci s Ústavem experimentální biologie a strategií AV ČR Potraviny pro budoucnost, která je zaměřena právě na výzvy spojené s naší potravou v budoucnosti, prozkoumáme málo známé, a o to zásadnější téma diverzity plodin, jejich konzervaci a zásadní roli pro budoucí přežití lidstva.


Stejně tak nemůžeme opominout temnou stranu naší výživy. Živočišná výroby přispívá minimálně z poloviny k vypouštění skleníkových plynů, ale i k dalšímu často nenávratnému ničení životního prostředí. Zásadní roli hraje rovněž etická a morální rovina zneužívání zvířat pro lidskou potřebu. Lidé způsobují obrovské množství utrpení cítícím živočichům a zdá se, že trestem za naši krutost a bezohlednost je právě devastující dopad živočišné výroby na naši planetu, který si zatím většinová společnost odmítá připustit.


Ať už je 21. století naším posledním, nebo ne, budoucnost, pokud nějakou máme mít, spočívá v rostlinách, soucitu a jednotě, kterou více než co jiného ztělesňuje věda a snaha pochopit svět kolem nás. A Budoucnost je teď!
 



ZVUK KOLEM NÁS 
dramaturg Jiří Slavík


Zvuky jsou nedílnou součástí světa, přestože jim mnohdy nevěnujeme vědomou pozornost, a jsou důležitým a často opomíjeným prvkem životního prostředí. Většina z nás žije ve vlastním akustickém světě, tvoříme si svůj zvukový playlist. Zvukové vlny se pohybují všude kolem nás a téměř úplné ticho zažijeme pouze v anechoické komoře. Co všechno zvuk dokáže a jak souvisí např. s naší pamětí? Tematická sekce AFO52 se bude zabývat mimo jiné akustickou ekologií, která zkoumá vztahy mezi živými organismy zprostředkované zvukem. Snímek Zvuky moře upozorňuje na sonické znečištění moří, které narušuje komunikaci i život mnoha podmořským živočichům, loňský vítězný film diváků AFO Hledání ticha naopak pojednává o dopadech zvukového smogu na lidský organismus a zkoumá roli ticha v dějinách lidstva. Různými užitečnými vlastnostmi a aspekty zvuku se zabývá populárně-naučný film Zvuková magie z dílny The Nature of Things. Akustickou ekologii jako interdisciplinární obor pojme Miloš Vojtěchovský, který představí konkrétní české i mezinárodní projekty, a o historii a klíčových aspektech akustické ekologie bude hovořit britská badatelka Alice Eldridge, která poslouchá lesy celého světa, aby vytvořila akustické algoritmy, jež nám pomáhají s obnovou biotopů. Významná je pro člověka i některé živočichy také hudba, o jejímž evolučním vývoji vypráví snímek Původ hudby, který přináší nejnovější poznatky o jejích funkcích, o kterých toho stále víme jen velmi málo. Hudební publicista Pavel Klusák pak bude hovořit o zvuku a hudbě z umělecké, ideologické či sociální perspektivy. Proto slyšte a vězte!
 



R.U.R.
dramaturgové Adriana Belešová & Ondřej Kazík

Karel Čapek se projevil jako vlivný futurolog, když téměř před sto lety poprvé v historii použil ve své hře R. U. R. slovo robot. O sto let později tyto oživlé stroje skutečně začínají nahrazovat velkou část lidské práce a do nich vložená umělá inteligence se začíná přibližovat možnosti nabytí vlastního vědomí. AFO se v sekci R. U. R. – Robotika a Umělý Rozum zaměří na palčivé otázky progresivního vědeckého oboru robotického inženýrství a vývoje umělé inteligence. Roboti získávají humanoidní vzhled a jejich mysl je samovyvíjející se algoritmus. Výzkum profesora Hiroshiho Ishigura významně přispívá k tomu, aby se roboti stali součástí našeho běžného života. Podoba jeho robotů vychází z faktu, že náš mozek je evolučně nastaven na interakci s lidmi, ne s chladnými stroji. Další host sekce R. U. R. vyvíjí na univerzitě v Manchesteru Robota-Vědce, který je schopný provádět medicínské výzkumy buněk nebo rakoviny. Pracovní postupy výzkumu vedeného dvěma roboty-vědci Adamem a Eve představí v přednášce profesor Ross D. King. Holandský snímek Pečovatelka Alice představí praktické využití robotů v sociální péči a jejich interakci s osamělými seniory. Za rychlým a progresivním vývojem robotických strojů stojí hlavně internet, nástroj efektivního přenosu informací. Slavný režisér Werner Herzog ve svém novém dokumentu A hle: Snění o propojeném světě prezentuje historické etablování internetu do všech průmyslových odvětví a rovněž nabízí teze slavných vizionářů, kteří na internetu a robotice staví budoucnost světa. Pohledem filozofky a kognitivní vědkyně do sekce přispěje i americká doktorka Susan Schneider, která bude mluvit o nahrání lidského mozku do počítače vedoucím ke vzniku kyborgů a popíše svou spolupráci s NASA na možnostech zjišťování existence superinteligentní AI i mimo naši zemi.
 



PODOBY RODINY
dramaturgové Jana Jedličková & Martin Fafejta


Rodina a zejména pak tradiční rodina jsou pojmy, které se čas od času ve společnosti používají jako nekritická idealizovaná mantra, která nám má připomenout ony skutečné a pravé hodnoty. Co to ale vlastně rodina je? Jak vypadá tradiční rodina? A jaké formy rodiny existují dnes, v jednadvacátém století? To a mnohem více představí sekce věnovaná podobám rodiny. Dílčí témata se zaměří na vymezení samotných pojmů rodina, tradiční rodina a rodina moderní. Věnovat se budeme i „netradičním“ formám rodiny v čele s tzv. homoparentálními rodinami, kde jsou rodiči dvě ženy či dva muži. Martin Fafejta, spoludramaturg sekce, představí téma střídavé péče o děti. Promítneme český dokumentární snímek Samoživy, jenž pojednává o rodičích samoživitelích, kteří se dostali do tíživé situace a vychovávají svoje děti sami. A nakonec se s Tomášem Kobesem pustíme i do tématu rodinných vazeb v romských osadách.
 



NEPLODNOST
dramaturgyně Barbora Prágerová


Neplodnost provází lidstvo od samého počátku. Neschopnost zplodit potomka se stala příčinou mnoha osobních tragédií, válek i pádů říší. Do dnešních dní zůstává společenským tabu, stejně jako důvodem rozpadu nejednoho svazku či manželství a problémem, jehož řešení zůstává výzvou budoucnosti. Avšak jak letošní AFO říká - budoucnost už nastala. Nejrůznější nástroje se zdají být na dosah ruky: hormonální terapie, in vitro oplození, náhradní matky, pokroky embryologie, umělé dělohy, genetická editace lidských plodů, liberální eugenika. To vše jsou fenomény, které budou v rámci sekce tematizovány a divák tak bude mít možnost poskládat si mozaiku názorů, přístupů i příběhů, které vytvoří portrét jedné z možná nejzávažnějších civilizačních chorob, které čelíme. Programová linie nabídne čtyři úhly pohledu na kontroverzní téma: pohled renomované lékařky Ivany Oborné, mezinárodně úspěšné vědkyně Zuzany Holubcové, filozofa a etika Tomáše Hříbka a režisérky úspěšného loňského snímku Future Baby, Rakušanky Marie Arlamovsky, která svůj film sama přijede představit. Kromě toho bude promítán autorský dokument One More Shot pojednávající o strastiplnosti procesu umělého oplodnění a snímek Eggsploitation podávající svědectví o odvrácené straně byznysu s lidskou reprodukcí.

Téměř každý má ve svém širším okolí ženu, která se s tímto problémem setkala, avšak neschopnost o citlivém tématu hovořit a často také nedostatek relevantních informací vedou k tomu, že se další generace mnohde rodí v bolestech, anebo vůbec. Díky letošnímu AFO zjistíte, jaká řešení moderní medicína a technologie nabízí a jaké jsou výhledy do budoucnosti vzdálenější, než je ta, která se právě odehrává.

 



GENDER A VĚDA
dramaturgyně Jana Jedličková


AFO se již několik let věnuje zviditelňování práce vědkyň a upozorňuje na mnohdy stále nerovné podmínky, se kterými se musí v pracovním a soukromém prostředí setkávat. V letošním roce se primárně zaměřujeme na vědkyně, které byly ať úmyslně, či nezáměrně vymazány z historie. Ženy, které učinily významné vědecké objevy nebo se na nich podílely, ale které z různých důvodů nebyly uvedeny jako autorky nebo se na jejich vklad zapomnělo. Soňa Štrbáňová se v rámci své přednášky bude věnovat tomu, za jakých okolností dochází k onomu vymazávání veřejného vědeckého vkladu v historii (nejen u žen, ale i u mužů) a zmíní i několik českých příkladů. Prostřednictvím krátkometrážních snímků si také představíme řadu vědkyň, o kterých slyšel jen málokdo, přestože jsou tvůrkyněmi významných objevů nebo vynalezly přístroje, které dnes a denně používáme. V debatních panelech pak prozkoumáme téma zpochybňování odbornosti žen či způsoby lákání žen do oblasti vědy.

 



VIRTUÁLNÍ REALITA
dramaturgyně Irena Mařincová


Virtuální a rozšířená realita – to jsou pojmy související s nejnovějšími inovacemi ve světě technologií. V současnosti je vnímáme především jako prostředek zábavy – hraní her či sledování filmů pomocí speciálních brýlí je již rozšířeným trendem. Zůstane však svět virtuálna pouze světem zábavy? Tato sekce si klade za cíl nahlédnout do blízké budoucnosti a ukázat možnosti průniku virtuální reality i do dalších sfér našich životů. Již dnes můžeme platit měnou, která existuje pouze v digitálním světě, jak prozradí dokument Konec měny tak, jak ji známe. Dvoudílná série Digitální nomádi ukáže, že i sféra práce se proměňuje a jediné, co je nutností, je přístup k internetu. A nakonec, díky přednášce Když virtuální vztahy přestanou být virtuální zjistíme, že i naše nejintimnější zážitky se mohou odehrát ve světě digitálních iluzí. Iluzí jedniček a nul, které však tvoří reálný počátek nového věku, kdy se mezilidské vztahy, pracovní zázemí a další interakce přesouvají do online prostředí. Jak takový život online může vypadat a kde jsou jeho hranice, prozradí odborníci i lidé, kteří již tímto způsobem života žijí.

Sekce nabídne nejen filozofickou část týkající se proměny vnímání hranic mezi virtuální realitou a skutečností, ale nahlédne i do praxe virtuálních technologií. Budete mít možnost vyzkoušet si na vlastní oči Oculus Rift a HTC Vive, tedy v současnosti nejslibnější virtuální systémy, a dozvědět se více o možnostech vývoje virtuální a augmentované, neboli rozšířené reality. Na své si přijdou i ti, kdo si chtějí vytvořit vlastní virtuální realitu, a to v rámci celodenního workshopu s profesionály.
 



ŠTĚSTÍ
dramaturgyně Veronika Klusáková


Dlouhá léta se psychologický výzkum soustředil výhradně na duševní poruchy a nemoci. V posledních dekádách se však postupně a s rostoucími úspěchy pouští i do “neproblémových” oblastí životní spokojenosti, radosti a optimismu. Výsledky, s nimiž pozitivní psychologie přichází, jsou fascinující – radostný pohled na svět údajně prodlužuje život až o sedm let, lidský mozek je rozený optimista a s věkem roste i pocit štěstí.

Tematický blok letošního ročníku AFO nahlíží na otázku štěstí ze dvou úhlů – skrze dokumentární filmy mapuje zakládající osobnosti pozitivní psychologie a jejich myšlenky a výzkum testuje na příbězích konkrétních lidí, od domorodých kmenů v Keni přes obyvatele komunitních domů v Kodani po vdovy po japonských obětech karóši – smrti z přepracování (Happy). Na příběhu televizního moderátora Michaela Mosleyho pak nahlíží na možnosti, jak se štěstí naučit (Jak je to vlastně s lidskou povahou?), zatímco grafický designér Stefan Sagmeister i přes puntičkářský systém měření životní spokojenosti zůstává stále na začátku (Štastný film). Přednáška historika Darrina McMahona z americké Dartmouth College věnovaná historii štěstí zařazuje lidskou touhu po spokojenosti do kontextu tří světových revolucí a ukazuje relativnost naší současné posedlosti onou prchavou emocí. Pohled z druhého břehu a balzám pro cyniky nabídne břitká norská komedie Kurz negativního myšlení o léčivé síle agrese, selhání i sebelítosti. AFO však vzkazuje – Always look on the bright side of life!
 



 

© logo AFO | Academia film Olomouc 2017. All rights reserved.
afo@afo.cz   |   Mapa stránek
tel.:    +420 585 633 801
gsm: +420 733 690 758
Tato stránka používá cookies za účelem efektivního poskytování služeb. Používáním této stránky s tím souhlasíte.