Zavřít dialog
Please Wait
25 - 30 / 4
2017
AFO | Academia Film Olomouc je mezinárodní festival populárně-vědeckého a dokumentárního filmu | Academia film Olomouc
šipka menu
Novinky

Susan Schneider exkluzivně pro AFO52: Umělá inteligence bude té lidské konkurovat za pár let

28.04.2017
Rozhovor s americkou filozofkou Susan Schneider.

Na filmovém festivalu Academia Film Olomouc přednášela o myšlení budoucnosti v čele se super-inteligentní AI, kyborzích a strojích s vlastním vědomím. Schneider v interview odhaduje, že během 10 až 20 let vytvoříme AI s natolik flexibilní inteligencí, že bude dokonale konkurovat té naší.

 

Co bylo prvotním impulsem, který vás přivedl k zájmu o umělou inteligenci?
Doktorát mám ve skutečnosti z filozofie, vedoucím mé práce byl ostatně slavný filozof mysli Jerry Fodor. Jednou z klíčových otázek, kterými se zabýval, bylo to, zda je myšlenka vyčíslitelná. Později se dostal do čela přístup založený na neuronové síti zvaný konekcionismus, nyní se mu říká hluboké učení.

Začátkem 21. století jsem tedy začala na univerzitě Rutgers vyučovat předmět Mysl, stroje a lidé, ve kterém jsme se zabývali otázkou, zda může hluboké učení, tedy onen konekcionistický systém, vůbec fungovat. Byla jsem v tomto ohledu mnohem optimističtější než profesor Fodor a hybridní model mysli obhajuji také v úvodu své knihy The Language of Thought: a New Philosophical Direction (Jazyk mysly: nový filozofický směr).  

 

Ve své práci se zabýváte myšlením budoucnosti. Jaké výhody spatřujete například ve vynalezení kyborgů? Mohou být pro lidstvo užiteční?
Společně s Templetonovou nadací financujeme můj výzkum v odborné komisi na Princetonu. Zkoumám, zda je nejvyšší inteligence post-biologická a podobá se spíše umělé inteligenci než biologickým organismům. Organizace, se kterými v současné době spolupracuji na Princetonu, jsou vážně úžasné. První je Center for Theologial Inquiry (Centrum teologického zkoumání), které se v posledních letech zaměřuje na astrobiologii. Jednoduše se setkáváme s teology a vědci a diskutujeme o dopadu nových objevů. Druhou je její sesterská instituce, Institute for Advanced Studies (Institut pro pokročilá studia), kde zase pracuji na skutečně fascinujících projektech společně s astrofyziky a dalšími experty na umělou inteligenci.

 

V jakých situacích bychom podle vás měli dávat pozor při sestrojování umělé inteligence? Může být pro nás v některých ohledech hrozbou?
Z praktického hlediska musíme zajistit, že lidstvo bude mít v robotické době pravidelný příjem a bude zkrátka nadále prosperovat. Pokud umělá inteligence přiměje lidstvo k vylepšování se a vkládání počítačových součástek do svého mozku, musíme zabránit tomu, aby lidé kvůli udržení zaměstnání byli nuceni se takto vylepšovat.

 

A co tzv. super-inteligentní AI?
Super-inteligence představuje skutečně zvláštní rizika. Pokud sestrojíme inteligenci vyšší než lidskou, nemůžeme si myslet, že ji budeme schopni ovládnout. Na toto téma jsem nedávno napsala humornou a dobře srozumitelnou práci Nautilus a také jsem o něm stručně pohovořila na své přednášce na TEDu.

 


Jak se vy sama, z etického hlediska, stavíte k uploadování mozku?
Nebyl by to způsob, jak přežít vlastní smrt, na druhou stranu by však bylo možné vytvořit další vědomou bytost - pokud tedy umělá inteligence vůbec může mít vlastní vědomí.

 

Jak fungují testy pro rozpoznání stroje, který má vlastní vědomí?
Jedním způsobem je podívat se, jak zdravotnická zařízení a silikonová vylepšení mozku fungují v člověku. Pokud po nahrazení částí mozku, které odpovídají za vědomí, člověk vědomí neztratí, mohlo by to znamenat, že se silikon stal vědomou složkou. Alespoň po vložení do systému s kognitivní a percepční strukturou, jaké najdeme u člověka.

Na druhou stranu jsou ale vysoce závislé na kontextu. Test nám například nepotvrdí, zda je umělá inteligence vědomá, pokud není vyrobena ze silikonu nebo má jinou strukturu. V těchto případech jsou podle mého názoru behaviorální testy klíčové - obzvlášť v případě sofistikované umělé inteligence, která rychle mění svou strukturu a které ještě ani plně nerozumíme.

 

Přiblížila byste nám krátce svou knihu o science fiction a filozofii, o které jste mluvila i během své přednášky na AFO52?
Zabývám se v ní vylepšením mozku pomocí umělé inteligence a podstatou sebe sama. Každá sekce této antologie začíná krátkým úryvkem z klasické vědeckofantastické tvorby. Další části pak dané téma zkoumají a debatují nad filozofickými otázkami, jakými jsou etika umělé inteligence, bezpečnost super-inteligence, singularita, či zda je nahrávání mysli skutečně možné.

 

Když se podíváme dále do budoucnosti – přiblíží se myšlenky a pocity AI k těm lidským do takové míry, že s ním budou naprosto srovnatelné?
Odhaduji, že vzhledem k tomu, jak moc investujeme do vývoje umělé inteligence, získáme během 10 až 20 let AI s flexibilní, obecnou inteligencí, která bude konkurovat té naší. Ale mozek umělé inteligence nebude přesným obrazem struktury našeho přemýšlení – naopak se budou zajímavým způsobem lišit a pravděpodobně vznikne mnoho různých struktur v závislosti na kontextu, v němž daná umělá inteligence najde využití. Možná jen u menšího množství půjde o stejnou úroveň jako u lidské inteligence. Je nutné si ale uvědomit, že jakmile nám umělá inteligence skutečně začne konkurovat, velmi brzy nás také předčí.
 

Rozhovor připravil Martin Bojko, překlad Daniela Vymětalová

• Všechny aktuality

Další novinky

Existuje ještě tradiční rodina? AFO52 dává odpovědi
Vítězové #AFO52 a jejich nedělní projekce
© logo AFO | Academia film Olomouc 2017. All rights reserved.
afo@afo.cz   |   Mapa stránek
tel.:    +420 585 633 801
gsm: +420 733 690 758
Tato stránka používá cookies za účelem efektivního poskytování služeb. Používáním této stránky s tím souhlasíte.